Včelařský spolek Konice - od roku 1904


Varroáza - ošetřování včelstev

Červenec

Reinvaze

Vaše zdravá včelstva najdou v okolí zeslabená, silně napadená včelstva a vyloupí je. Během jediného dne loupící včelstvo donese až 1000 roztočů. Zdrojem reinvaze jsou divoce žijící včelstva a včelstva neléčená nebo nesprávně léčená. Dosáhne-li počet roztočů počtu včel, znamená to zánik včelstva. Včelstva hynou zpravidla po nakrmení, během několika týdnů zůstanou prázdné úly.

 

Vložení podložek s dvojtou sítí

(obrázek VČELAŘSTVÍ 178/2008/7)

  • Do nejsilnějších, nejlépe krajních včelstev s nejvyššími mednými výnosy vložte zasíťované podložky a sledujte denní přirozený spad roztočů. Sledujte od poloviny července do konce září.
  • Při spadu více jak 3 roztočů počátkem podletí jsou včelstva ohrožena. Při spadu do 3 roztočů se doporučuje FORMIDOL, při spadu nad 3 roztoče denně co nejdříve vložit Gabon (po odebrání posledního medu).
Formidol-odparné desky s kyselinou mravenčí    
  • Ničí roztoče a jejich vývojová stádia v buňkách zavíčkovaného plodu, současně působí proti nosemové nákaze a zvápenatění plodu. Lze použít 1 až 2krát v roce.
  • 1. fáze,obvykle 48 hodin (při venkovní teplotě 20°C), se kyselina odpařuje pouze pěti otvory regulačního obalu.
  • 2. fáze, po úplném odstranění regulačního obalu s otvory dojde k rychlému odparu zbytku kyseliny.

 

Červenec - srpen

Odstranění posledního trubčího plodu

 

Gabon PF 90, Gabon PA 92

 

  • Pásky vkládáme do včelstev včas tak, abychom před parazitujícími roztoči ochránili plod přezimující generace včel (tj.nejpozději koncem července až v první dekádě srpna, po odebrání posledního medu.)
  • Jelikož včely rozšiřují účinnou látku kontaktem s páskem samy, musí pásky viset uprostřed rozšířené uličky, aby včely měly přístup z obou stran a to v dobře obsazených uličkách plodových plástů (nejlépe nezavíčkovaných) 5 až 10 cm od úlové stěny. Pásek mezi plásty, ze kterých se včely stáhly, neúčinkuje.
  • Pásky necháváme ve včelstvu 30 dní. Dbáme na to, aby byly po celou tuto dobu mezi plodem.
  • Pásky nenecháváme ve včelstvu déle než 30 dní. Při delším ponechání se účinnost nezvýší a hrozí vznik rezistence (tj.vytvoří se generace roztočů, na které přestává účinná látka daného léčiva působit).
  • Názorný obrázek a další informace VČELAŘSTVÍ 176/2008/7.

 

Zjištění nižší účinnosti Gabonů.

První dva dny po vložení Gabonu sledujeme spad na podložce, pokud je spad ve stovkách roztočů u včelstev, kde byl přirozený spad 2-3, je vše v pořádku. Pokud padají jednotky a desítky roztočů u těchto včelstev, vložíme třetí den Formidol nebo Apiguard. Pokud po vložení náhradních přípravků začnou roztoči padat ve větším množství, znamená to, že na tomto stanovišti má Gabon sníženou účinnost. Na těchto stanovištích včelstva před větším poškozením uchráníme dalším vložením Formidolu za 10-14 dní, popřípadě použitím Apiguardu.

                                                                                                Včelařství 7/2013/220

Září

Vložení podložek
  • Do 30.9. musejí být na dna úlů vloženy podložky.

 

Říjen - prosinec

Fumigace
  • Trojí ošetření při teplotě nad 10°C, v době, kdy včely nelétají.
  • Intervaly mezi ošetřeními jsou 14-21 dní.
  • Podložky se vždy po ukončení fumigace ometou a vrátí zpět na dno úlu.
  • Po třetím ošetření se ometou po 7 dnech.
  • Doba mezi posledním vymetením podložky a odebrání vzorku zimní měli musí být nejméně 30 dnů.
Aerosol
  • Používá se jako poslední ošetření v roce místo fumigace, popřípadě může být použit místo fumigace i na první a druhé ošetření při teplotě až -5°C.

 

Únor

Odběr zimní měly
  • Vzorky měly se odeberou a předloží k vyšetření do 15. února.
  • Zimní měl nesmí být přesívána přes síta s otvory menšími než 5 mm, aby mohl být případně zachycen výskyt malého úlového brouka Aethina tumida. tumida video 1 tumida video 2
  • Měl dodávejte vysušenou !

 

Březen

Nátěr plodu

 

M-1 AER emulze 5 kapek na 0,5 dl vody

  • Používá se v kombinaci s fumigací (Varidol), po silném nálezu v zimní měli.
  • Přípravkem natřeme víčka plodových buněk.Účinná látka proniká do buněk i mezi dospělé včely. Připravená emulze se může použít jen jeden den !
  • Z hygienických důvodů je nátěr omezen na 10 dm2 plodu, předávkování zanechá stopy ve vosku. Plod nad 10 dm2 se musí vyřezat.
  • Nátěr provádíme proto co nejdříve, dokud je ve včelstvu méně plodu, nejpozději však do 15.4.

 

Při léčbě vždy postupujte podle návodu použití léčiva !

Ošetření musí být prováděna u všech včelstev, včas a na celém území současně !

 

Více: Nařízení KVS, veterinární předpisy http://vcelarikonicko.webnode.cz/varroaza/

 

Samovyšetřování včelstev flotační metodou pomocí lihu - určení spadu roztočů: VČELAŘSTVÍ 2/2013/48


Chyby při ošetřování včelstev

 

  • Při fumigaci včelaři často umísťují pásek s nakapaným přípravkem do podmetu, kouř s účinnou látkou především u nástavkových systémů se nedostane v dostatečném množství nahoru.
  • Úl při fumigaci není dostatečně těsný, dochází k úniku dýmu a tím také k poddávkování účinné látky.
  • Provádění fumigace při teplotě pod 10 °C - včelí chomáč je stažený, kouř s účinnou látkou působí pouze na povrchové včely, do středu chomáče se účinná látka nedostane vůbec. (Pokud teplota během dne byla nad 10 °C a včely létaly a na večer při fumigaci klesne pod 10 °C je možné léčbu provést, protože včelí chomáč v tuto dobu bude ještě rozvolněný)
  • Vložení Gabonů na nesprávné místo, kde nejsou včely nuceny po páscích chodit. Je to například do uliček bez plodu, v uličce těsně ke stěně prakticky mezi boční loučky plástů, do uličky o normální šíři (včela musí mít přístup z obou stran pásku), na strůpek, do česna apod. Zde dochází k dlouhodobému poddávkování a poměrně rychlému nástupu rezistence na účinnou látku v páscích obsaženou.
  • Ponechání pásků Gabonu ve včelstvu déle než 30 dní. Jsou časté případy, kdy pásky jsou ve včelstvech ještě na jaře. Při dlouhodobém působení účinné látky v páscích s dlouhodobým účinkem na přežívající roztoče vzniká rezistence nejrychleji. Tak se snižuje poměrně rychle účinnost Gabonů.
  • Provedení ošetření aerosolem do netěsných den – např. kočovných, neutěsněných zasíťovaných varroaden. Takto hodně aerosolu unikne a dochází k poddávkování.
  • Používání neotestovaných vyvíječů VAT s nízkým výkonem. Dochází k poddávkování. Každý vyvíječ by měl být každé dva roky otestován na výkon.
  • Fumigace prováděná v létě po medobraní. V tomto období je na včelách pouze 20 – 40 % roztočů, zbytek je na zavíčkovaném plodu a na ty fumigace nepůsobí. Ale jak se včely postupně i s roztoči líhnou, ti se setkávají s klesající koncentrací účinné látky amitraz, což je klasická podmínka pro vznik rezistence. Při tomto postupu bychom si vyšlechtili za několik let roztoče, na kterého Varidol nebude působit.
  • Neprovádění plošné aplikace léčiv, tj. v několika obcích, celé ZO, popřípadě v celém okrese. Toto platí zvláště u přípravků používaných v době intenzivního letu včel.

Více: Včelařství 7/2013/221