Včelí jed a první pomoc při včelím bodnutí

Co dělat při včelím bodnutí

Žihadlo po vbodnutí zůstává živým orgánem, který dále pracuje. Bodla žihadla asi ještě minutu zavrtávají žihadlo stále hlouběji do rány, které pomocí vratizoubků stále pevněji drží v pokožce. Přitom se jed z jedového váčku postupně přečerpává do rány. Čím déle je žihadlo v ráně, tím větší jsou následky. Proto je velmi důležité žihadlo z rány rychle odstranit. Pokud žihadlo zůstane v ráně, ihned je odstraňte vyškrábnutím nehtem, obráceným nožem, pinzetou apod.

Zásady první pomoci při včelím bodnutí u zdravého člověka

Pokud se nejedná o alergika a žihadlo není v jazyku, v ústech nebo v rohovce oka, pak stačí šetrně seškrábnout žihadlo, a to tak, abychom nezmáčkli jedový váček na konci žihadla a nevyprázdnili jeho obsah do rány. Místo vpichu se snažíme ochladit studenou vodou nebo ledem (tím se sníží prokrvení a zpomalí se další reakce), lidově jsou také používány např. potření cibulí nebo medem. Vhodné je použít přípravek Fenistil gel, který svým chladivým účinkem a obsahem antihistaminika tlumí svědění i tvorbu otoku. Postiženému se má podat dostatek tekutin a umožnit odpočinek ve stínu a chladnějším prostředí. Důležité je kontrolovat, zda nedochází k otoku, který by ohrozil dýchání. V takových případech je nezbytná rychlá lékařská pomoc. Většinou dojde pouze k zarudnutí kůže, jejímu svědění a otoku v místě vpichu. Tato kožní reakce může být někdy poměrně rozsáhlá – až do velikosti plochy, kterou pokryjí dvě mužské dlaně. Pokud se tato rekce odehrává jen v okolí vpichu, nejde o alergickou reakci i při jejím značném rozsahu (do popisované velikosti dvou mužských dlaní).

V některých případech se může vyskytnout bouřlivější reakce i u lidí, kteří netrpí alergií. Jedná se například o závažnější reakce (viz. výše) typu kopřivky, nevolnosti, závratě aj. Může to být způsobeno po obdržení více žihadel než je jedinec zvyklý, nebo při oslabeném organizmu např. dehydratací, nemocí atd. Pokud se tedy reakce organizmu rozvíjí více a dotyčný se necítí dobře, je vhodné k výše uvedeným opatřením podat tabletu antihistaminika (typ léčivé látky používané při léčbě alergie). Antihistaminika jsou již dnes volně dostupná v lékárnách. K lokální aplikaci především Fenistil gel, k celkové aplikaci jsou ve formě tablet dostupné přípravky bez lékařského předpisu např. Zyrtec, Zodac nebo Claritine. Tyto přípravky jsou vhodné i na reakce po štípnutí komárem, vosou a ostatním hmyzem. Většinou postačí 1 tableta k úlevě od problémů (nepřekračujte dovolené maximální dávky daných léků, které jsou uvedeny v příbalovém letáku). Dithiaden je starší typ antihistaminika a je dostupný pouze na lékařský recept. Oproti modernějším antihistaminikům uvedeným dříve je méně vhodný, vzhledem k tomu že vyvolává ospalost a útlum, a proto ho není vhodné používat například při řízení motorových vozidel nebo při obsluze strojů, kde je nutná zvýšená pozornost. Pokud se stav postiženého dále zhoršuje (v horizontu 30 min až 1 hodiny), neotálejte navštívit lékaře, případně při rychle se rozvíjející reakci volejte rychlou lékařskou pomoc 155. Informace o volně dostupných antihistaminicích vám poskutnou ve vaší lékárně a nikdy nezapomeňte oznámit svému ošetřujícímu lékaři užívání těchto léků.

Pokud žihadla způsobí těžko snesitelné svědění (dochází k tomu pravděpodobně tehdy, když včela žihadlem zasáhne nervovou dráhu), zná lidová zkušenost (pro dospělé) účinný lék: skleničku rumu nebo jiného silnějšího alkoholického nápoje. Ne však ve velkém množství! Svědění zmizí během několika vteřin.

(Z racionálního hlediska je však konzumace alkoholu nevhodná, protože alkohol způsobuje dehydrataci organizmu. Určitě také nikdy nekombinujte alkohol s již podanými léky!!!)

Zásady první pomoci při včelím bodnutí u člověka trpícího alergií 

Alergii na včelí žihadlo nebo včelí jed lze prokázat kožními testy. Pokud se alergie prokáže, je nutné postiženého vybavit průkazem alergika a léky pro nezbytnou první pomoc. Pokud je alergik vybaven léky, je po včelím bodnutí nutné aby s nimi zahájil první pomoc tak, aby se zabránilo rozvoji anafylaktického šoku.

Nejčastěji se jedná o adrenalinové pero aplikované nitrosvalově, které zabrání akutnímu poklesu krevního tlaku s kolapsem krevního oběhu a dále většinou aplikace glukokortikoidu, což je vysoce účinná látka tlumící alergickou a zánětlivou reakci.

Pokud alergik není vybaven léky, snažíme se co nejrychleji přivolat rychlou záchrannou službu a do jejího příjezdu zajišťujeme následující: snažíme se rychle seškrábnutím odstranit žihadlo, postiženého odvedeme do klidné místnosti a uložíme. Místo vpichu po potření Fenistil gelem chladíme studeným obkladem. Pokud je alergik vybaven léky, měl by si co nejrychleji aplikovat nitrosvalově záchrannou injekci (např. Epipen, Anapen) a dále co nejdříve podáváme základní léky proti vzniku alergické reakce. Jde-li o dospělou osobu, podáme jednu tabletu např. Zyrtecu (viz. výše) a jednu tabletu Medrolu (pozor, nezaměňte jej s medrinem!), případně jiného glukokortikoidu, kterou postižený může rozkousat, žímž se zrychlí nástup účinku léku. Naše jednání by mělo být klidné, rozhodné, bez stop paniky. Jestliže jde o dítě do 10-ti let, postupujeme stejně, jen dávky léků volíme poloviční. Pokud jsme se drželi tohoto doporučení, udělali jsme pro postiženého vše, co je v silách předlékařské první pomoci. Není chybou, jestliže léky podáme tam, kde si nejsme jisti, zda jde o alergika, případně postižený dostal žihadlo poprvé a jeho jednání má hysterické rysy.

Postiženého neponecháváme o samotě, stále jej sledujeme. Nesmí dojít k ucpání dýchacích cest otokem a sledujeme puls, aby nedošlo k oběhovému selhání. Pokud by se tak stalo a lékařská pomoc by stalé ještě nebyla na místě, je nezbytné zahájit resuscitaci postiženého, a to především masáží hrudníku!

Pro otevření nebo uložení základních informací nezbytných pro první pomoc klikněte zde (Leták ve formátu pdf - 1 strana).

Včelí jed

Slouží včele k obraně před vetřelcem, který ji chce připravit o pracně sesbírané zásoby medu. Protože se včela většinou bránila proti daleko většímu tvorovi než je ona sama, musí mít tato obranná látka pro vetřelce tak nepříjemné důsledky, že obsah jediného jedového váčku jej zažene na ústup. Jedový váček včely obsahuja 3-4 mg tekutého jedu.

Včelí jed má v lidském těle skutečně hluboké účinky – především na úrovni krevního řečiště a nervového systém. Ve větší dávce dokáže hluboce ovlivnit látkovou výměnu v lidském těle. Zdravý člověk, jenž netrpí alergií na včelí jed, se však nepříznivých účinků nemusí přehnaně obávat. Bylo prokázáno, že zdravý dospělý člověk snese najednou bez podstatné újmy na zdraví až 200 žihadel. Není-li ale v dobré zdravotní kondici, pak mu třeba i jediné žihadlo přinese přechodné problémy. To jistě na vlastní kůži poznal nejeden včelař, který je již jinak na včelí jed zvyklý, ale v případě velké únavy, horka, požití alkoholu nebo oslabení organizmu nemocí i po jediném včelím žihadle mohou nastat nepříjemné stavy působení včelího jedu.

Toxicita včelího jedu pro člověka

Střední smrtelná dávka (LD₅₀) pro zdravého člověka je 2,8 mg na kg váhy (Schumacher et al., 1989). Pro člověka vážícího 70 kg představuje 50% smrtelné riziko bodnutí asi 700 žihadel. Pro desetikilové dítě může být osudných již 90 žihadel. Uvedené počty však platí jen v případě, že postižený jedinec je jinak zdravý a není na včelí jed alergický. Propočet také počítá s tím, že do rány přejde maximální množství jedu. K přechodu z jedového váčku do rány ale dochází postupně. Některá žihadla se nevytrhnou s jedovým váčkem.

Působení včelího jedu na organizmus

Včelí jed, který se dostane při vpichu žihadla do těla, způsobí popraskání buněčných membrán, stimuluje syntézu prostaglandinů a vyvolá v místě vpichu zánětlivý proces. Všechny složky včelího jedu se synergizují, tj. vzájemně působí tak, že celkový účinek jedu je vyšší, než by odpovídalo izolovanému účinku jednotlivých složek.  Následky bodnutí jsou především lokální, tj. slabá až intenzivní bolest, pocit napětí v místě a okolí bodnutí, otok, zarudnutí a svědění.

Včelí jed je především směsí bioaktivních polypeptidů, což jsou sloučeniny tvořené z aminokyselin vázaných do formy řetězců. Další složky včelího jedu jsou enzymy, histamin, crotapotin nebo kyselina mravenčí. Nejdůležitějšími aktivními polypeptidy včelího jedu jsou "melittin" (50%), "apamin" (2-4%) a "MCD-peptid". Melittin složený z 27 aminokyselin je silně povrchově aktivní sloučenina způsobující zvýšenou propustnost buněčných membrán zásahem do transmembránových transportních mechanizmů iontů a působí tak jejich depolarizaci. Tyto účinky jsou spojeny s hemolýzou (rozpad červených krvinek) a křečemi. Výrazný účinek je také popisován na srdeční sval, u kterého se mohou projevit dysrytmie (nepravidelnost v srdeční činnosti) a bradykardie (zpomalení srdeční činnosti). Apamin tvořený z 10 aminokyselin působí na centrální nervovou soustavu (mozek a míchu), kde zesiluje motorickou aktivitu čímž vyvolává spazmy a křeče. MCD-peptid složený z 22 aminokyselin je řazen mezi neurotoxiny a dále uvolňuje histamin z buněčných rezerv a dochází tak ke stimulaci syntézy prostaglandinů a k rozvoji zánětlivého proces v místě vpichu. Hymenopterismus je odborný název otravy způsobené bodnutí hmyzem z řádu Hymenoptera (blanokřídlí), kam patří i včela.

Kromě zmíněné lokální rekace na včelí bodnutí nejsou vzácné ani celkové symptomy, např. kopřivka, nevolnost, zvracení, záratě nebo pocit sevření hrudníku. U závažnějších případů k tomu přistupují další potíže jako ochraptěný hlas, ztížené polykání a zmatenost. U alergických jedinců může dojít až k rozvoji anafylaktického šoku, což je reakce šířící se do celého organizmu (ne jen lokálně v místě vpichu) s nutností aplikace léčiv a okamžitého lékařského zásahu.

Včelí jed se v různých farmaceutickýchúpravách uplatňuje v komplementární medicíně, např. při léčbě revmatismu, atralgických bolestí, migréně aj.

Jak se chovat, když vás obtěžuje včela

Když už vás včela začne obtěžovat, další události v mnohém opět záleží na vašem chování. Kdo se dovede chovat u včel, dostane vždy méně žihadel, nebo se bodnutí i ubrání. Zklidníte-li své pohyby, včela často bez bodnutí odletí. Výborný manévr pro zmatení orientace včely je, když se obtěžovaný člověk protáhne nějakým keřem nebo živým plotem. Začnete-li naopak mávat rukama a ohánět se kolem, můžete si být žihadlem jisti. Praxí po určité době rozlišíte dobře jen obtěžování včelami od jasného útočného náletu. Usedne-li útočící včela na vás, nečekejte až bodne, ale zneškodněte ji přimáčknutím. I když bodne, nestačí zanechat žihadlo v ráně. Tím zabráníte hlavním důsledkům bodnutí, zavrtání žihadla hlouběji do kůže a přechodu jedu z jedového váčku do rány. Co udělat se včelou ve vlasech? Jedině energickým připlácnutím dlaní ruky včelu rozmáčknout. Zamotaná včela ve vlasech se totiž orientuje teplem pokožky, ke které se snaží dostat a pak bodne. Zpravidla není možné zamotanou včelu z vlasů vyprostit aniž byste ji poškodili. Rychlé usmrcení je tedy v tomto případě lepší.

Jak se vyvarovat bodnutí hmyzem?

Jedinci, u kterých se v minulosti vyskytla reakce na bodnutí včelou nebo vosou se musí chovat opatrně a měli by dodržovat následující preventivní opatření.

1. Vyhýbat se piknikům a grilování venku (barbecue).
   Sladkosti a dorty, plátky studeného masa, pivo a další potraviny přitahují vosy. Nikdy nenechávejte venku otevřené láhve s nealkoholickými nápoji. Vosy se do nich můžou nepozorovaně dostat a bodnout osobu, která se napije, do úst nebo do krku.
2. Přezrálé ovoce, odpadkové koše a kontejnery i skládky odpadků přitahují vosy.
3. Vyvarujte se namáhavých tělesných aktivit venku v horkém počasí.
   Pocení přitahuje včely a vosy.
4. Vyvarujte se sekání trávníků, stříhání živých plotů a práce na balkónech, v okapech, křovinných porostech, opuštěných domech a na starých půdách. Na všech těchto místech se mohou skrývat vosí hnízda. Dříve než se pustíte do práce, přesvědčte se, že v blízkosti není žádné vosí hnízdo.
5. Nepohybujte se v blízkosti úlů a květinových záhonů.
   Na těchto místech se včely vyskytují ve vysokých počtech.
6. Nenoste jasně barevné nebo černé oblečení.
   Nejméně přitažlivými barvami pro hmyz jsou bílá, zelená a hnědá.
7. Nikdy nechoďte po trávnících naboso.
   Hrozí, že šlápnete na včelu či na vosu nebo do vosího hnízda.
8. Vyvarujte se používání silně parfémovaných deodorantů, vod po holení, sprejů na vlasy a opalovacích krémů.
   Intenzivní vůně přitahují včely a vosy.
9. Pokud k vám přilétá nějaký hmyz, vyvarujte se prudkých nebo trhavých („cikcak“) pohybů.
   Je naprosto nezbytné zachovat klid. Většina hmyzu nebodá spontánně, a pokud se nebude cítit ohrožená, zase odletí. Pokud si na vás sedne vosa, pozvolna k ní přibližte ruku a odcvrnkněte ji. Nikdy se ji nesnažte plácnout. Riskujete, že ji neusmrtíte a ona vás bodne.
10. Nikdy nezabíjejte včelu nebo vosu blízko jejího hnízda.
    Když se včela nebo vosa cítí ohrožená, vypouští prchavé látky, které přitahují další hmyz a „nutí“ ho k bodání.

Jak určit hmyz, který vás bodnul

Postižená osoba nedokáže jednoznačně popsat druh hmyzu, který ji bodnul, pokud ho neviděla nebo ho nezná. Tabulka uvádí některé charakteristické rysy, které mohou pomoci zjistit, jaký hmyz byl nejspíše původcem bodnutí.

Některé charakteristické znaky včel, vos a čmeláků

Nejdůležitějšími rozlišovacími znaky jsou barva hmyzu a přítomnost žihadla v místě bodnutí. Včelí žihadlo často zůstane v ráně, zatímco vosí obvykle ne. Začátkem jara nejčastěji bodne včela. K alergickým reakcím na včelí bodnutí dochází zvláště u včelařů, jejich rodinných příslušníků a sousedů. Spontánní bodnutí v pozdním létě, nebo v blízkosti potravin či spadlého ovoce, pochází téměř s jistotou od vosy. Původcem bodnutí jsou častěji vosy než včely. Vosy jsou skutečně mnohem agresivnější než včely a proto je riziko bodnutí vosou mnohem vyšší.

Včely a vosy se značně liší pokud jde o alergenní proteiny, které jsou odpovědné za reakce přecitlivělosti. Jestliže se má provádět imunoterapie, je nutno znát hmyz, který vás bodnul.

Pro otevření nebo uložení základních informací o včelím jedu klikněte zde (Leták ve formátu pdf - 1 strana).