Včelařský spolek Konice - od roku 1904


Vrby pro včelí pastvu - včelařské vrby

 

Vrby skýtají včelám od časného jara nejen lehce stravitelný pyl, ale i nektar, a tím všestranně podporují rozvoj včelstev. Včely pak mohou dokonaleji využít jarní snůšky a zároveň plnit svou nezastupitelnou funkci opylovatelů zemědělských a ovocných kultur a přispět ke zvýšení jejich výnosů.


 

PĚSTOVÁNÍ  A VÝSADBA VRB

Nejběžnějším způsobem vegetativního množení vrb je zakořeňování zimními osními řízky. Pruty k výrobě řízků se řežou od února do počátku rašení při teplotách, které nejsou podstatně nižší než bod mrazu. Pruty se rozřezávají na řízky v místnostech s teplotou do +12°C. Řezy se vedou kolmo k podélné ose řízku, horní těsně až 6 mm nad pupenem, dolní bez ohledu na postavení pupenu. Délka řízků je 18 – 22 cm, tloušťka 8 – 20 mm. Boční prýty musí být odstraněny řezem ve větevním kroužku.

Včelařsky cennou jívu a několik málo dalších vrb není možno rozmnožovat zimními osními řízky. Roubujeme je na řízky dobře kořenící vrby, např. vrby košařské, a pak si počínáme jako při zakořeňování osních řízků.

Úprava roubu a jeho spojení se řízkem způsobem jazýčkové kopulace. 

Zapíchnutí naroubovaného řízku do záhonu a povolení úvazu roubu asi po dvou měsících.

 

 

Pruty a řízky se skladují v sněžných jamách při stálé teplotě +2 až +5°C. Na kratší dobu ve studených sklepích nebo místech chráněných proti slunci, mrazu a podmáčení. Nejlépe v suché čisté rašelině nebo rašeliníku, případně písku, na něž se stavějí dolním koncem.

Nejvhodnější období pro vysazování řízků je časné jaro, nejpozději do 20. dubna. Řízky vysazujeme ve sponu 15x25 cm na výsadbový záhon. Píchají se do dobře připravené a prohnojené země svisle tak, aby horní konce byly v úrovni půdy. Plocha musí být trvale plně osluněná. Po výsadbě do doby vyrašení vysázené řízky zaléváme a odplevelujeme. Nikdy řízek nevysazujeme přímo na stanoviště v přírodě, protože nepřežije v konkurenci trav.

Vyraší-li z řízku nebo seříznuté zaškolkované sazenice více výhonků, musí se u stromových druhů do konce května vyjednotit, u keřových druhů je možno ponechat 2 – 3 výhony. Obrost sazenic se odřezává ve větevním kroužku nejdéle do konce srpna. Nadzemní část sazenic má být bez postranních větévek.

Sazenice vysazujeme brzy na jaře, nejdéle do poloviny dubna, nebo na podzim, ihned po opadu listí, před příchodem trvalých mrazů. Vrby se sázejí zásadně uhloubeně, ve srovnání s tím jak vyrostli na záhonu. Hlubší výsadba není na závadu. Do vyhloubené jamky postavíme sazenici tak, aby vrcholový výhon byl kolmo k zemi. Spodní část kmínku bývá pak v některých případech dosti šikmo. Není to na závadu, ohnutí kmínku se brzo vyrovná tloušťkovým přírůstkem kmene. Ke kořenům nasypeme vrchní úrodnou zeminu, případně zlepšenou kompostem. Jamku zaplníme do dvou třetin a půdu opatrně sešlápneme. Pak do jamky nalijeme 10 – 20 l vody. 

Hloubení jamky, zakrácení sazenice před výsadbou a postup při sázení.

Konečná úprava vysazené sazenice a ošetření v prvních letech.

 

Proti škodám zvěří opatříme sazenice ihned po výsadbě válci z jemného králíkářského pletiva 1 m vysokými o průměru nejméně 20 cm, které vzniknou stočením dílů 70x100 cm. Pokud je sazenice tak slabá, že válec neudrží, zatlučeme vně válce kolík (kolíky) a k němu pletivo připevníme. V období sucha trvajícím několik týdnů musíme sazenice zalévat, a to raději většími dávkami v delších intervalech. Vrby po výsadbě vyžadují omezení konkurence trav a buřeně, především v prvních letech. Sázet vrby do rostlého drnu nemá prakticky smysl.

Na optimálních lokalitách, vodou dobře zásobených, lze se vyhnout konkurenci buřeně v nadzemní části výsadbou vysokých sazenic nebo holí.

Hole – kůly můžeme získat při vyvětvování a probírkách kultur. Jejich tloušťka na dolním konci je 2 – 5 cm, případně více, délka 0,5 m až 3 m. Zapustí se do předem vyraženého nebo vyvrtaného otvoru, který umožňuje zasunutí hole bez poškození kůry do hloubky, která činí 1/2 až 2/3 celkové délky hole.

K sazenicím a holím zásadně nedáváme kůly, aby v důsledku namáhání větrem vytvořily v dolní části zesílený kmínek a úměrně velikou korunu. Takové stromy se pak v mládí nevyvracejí.

Úprava vrbové větve na hůl a její výsadba

                                                                           

 Použitá literatura: Vrby pro včelí pastvu – Mottl, Štěrba, Kodoň -1980


http://www.vrbovna.cz/ Vrbovna - nabídka řízků včelařských vrb a jív. Základní organizace Českého svazu včelařů Vlachovo Březí.

Pěstování a výsadba vrb

Roztřídění pylodárných druhů a klonů vrb z hlediska využití pro včelí pastvu