Včelařský spolek Konice - od roku 1904


MED nákup-prodej


Kupujte med přímo od včelaře

Medy od včelařů (,,ze dvora“) Mají prokazatelně vysokou kvalitu. Údaje o původu medu lze ověřit, protože nejsou anonymní.

Medy z tržní sítě (tedy medy, které projdou nákupem, skladováním, zpracováním a balením) Mají často sníženou kvalitu. Jejich původ nemusí odpovídat údaji na etiketě.

A DOST! Test medů

13. 5. 2012 - Skandální odhalení. V českých obchodech se prodávají falšované a chemicky dobarvované medy a dokonce i bio medy obsahující pesticidy. To vše odhalily testy časopisu dTest. V tomto díle A DOST! zjistíte, které medy to jsou a které z testovaných dopadly naopak nejlépe. Výsledky falšovaných medů ZDARMA najdete ZDE. Facebookové stránky A DOST! můžete navštívit ZDE.

Nejakostní,falšované a nebezpečné medy a další potraviny v obchodní síti.

www.potravinynapranyri.cz

 


Na co si dát při nákupu medu pozor?

    Med nabízený v obchodní síti může mít kvalitu velmi rozdílnou. Prvním ukazatelem jakosti je obsah vody. Ani tekutý med za podmínek běžných v obchodě nesmí téct jako voda. První orientace o kvalitě tekutého medu při jeho nákupu lze získat otočením sklenice. Bublina vzduchu v hustém medu vytvoří kouli a velmi pomalu stoupá. Teče-li med jako voda, není kvalitní. Rozdíl nejlépe posoudíme, porovnáme-li několik různých výrobků.

    Krystalické medy mohou mít také zvýšený obsah vody, ale u těch se to tak snadno nepozná. V krystalickém medu by neměly být žádné bublinky plynu, protože to znamená, že je nakvašený.

    Na etiketě by měla být uvedena země původu medu. Pozor na medy, které jsou deklarovány jako směs medu z různých zemí, případně z tropických oblastí. Takové medy mohou mít dobrou kvalitu, ale také nemusejí. Vyhláška povoluje, aby med z tropických oblastí obsahoval vyšší množství HMF. Není však uloženo, aby producent deklaroval, jaký je podíl tropického medu. Proto i přídavek jednoho procenta cizokrajného medu umožňuje do produktu legálně schovat med přehřátý.

    Označení země původu  „ze zemí EU a mimo EU“  nám v podstatě říká, že potravina pochází z této planety. Označení země původu je pro zákazníky důležité z různých důvodů. Významnou roli hraje kvalita a bezpečnost výrobků. Pochází-li potravina ze vzdálenější země, objevují se rovněž obavy o její čerstvost. Výrobci ovšem zpravidla nemusejí konkrétní zemi uvádět a postačuje tak právě poněkud vágní označení typu „ze zemí EU“.

    Pozor na  ,,pekařský med“  (průmyslový). Pekařský med je levnější, ale na chleba nepatří, je určen pro pekařské zpracování. Pekařský med se od medu určeného k přímé spotřebě liší v tom, že může například obsahovat vyšší obsah vody (do 23%) a tudíž by mohl snadno podléhat zkvašení. Podle vyhlášky (č. 76/2003 Sb.) je pekařský nebo také průmyslový med jen takový, který je určený výhradně pro průmyslové použití nebo jako složka do jiných potravin; může mít cizí příchuť nebo pach, může vykazovat počínající kvašení nebo mohl být zahřátý nad povolenou mez (vyšší množství HMF).

 

 


Prodej medu ze dvora

 

Chovatel může v malých množstvích prodávat med pocházející z vlastního chovu včel ve své domácnosti, ve svém hospodářství, na stanovišti včelstev, v tržnici nebo na tržišti, a nebo jej dodávat do maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele a je na území kraje, v němž se nachází stanoviště včelstev; je-li med prodáván v tržnici nebo na tržišti, anebo dodáván do maloobchodní prodejny, musí být označen jménem, příjmením a adresou bydliště chovatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo názvem a sídlem chovatele, jde-li o právnickou osobu, druhem medu podle jeho původu a údajem o jeho množství, a je-li dodáván do maloobchodní prodejny, také datem minimální trvanlivosti,

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon) § 27a

 

 Za malé množství medu, určeného k prodeji chovatelem v domácnosti chovatele, hospodářství chovatele, v tržnici nebo na tržišti přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, a nebo k dodání medu chovatelem do maloobchodní prodejny na území příslušného kraje, v němž má chovatel trvalý pobyt nebo v němž se nachází stanoviště včelstev, která zásobuje přímo konečného spotřebitele, se považuje množství nepřevyšující 2 tuny ročně.

Vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství § 15